úterý 27. srpna 2013

Levandulová...

Dostala jsem velký pytel nasušené levandule, od maminky. Má krásný záhon levandulí, mohla by konkurovat i zahradníkům v Provence. Cennější je to, že si ho vypěstovala z několika rostlinek sama, má k tomu vztah i rodinné předpoklady, její tatínek, můj dědeček, byl zahradník. Měl velké zahradnictví, spolu s babičkou mu věnovali celý svůj život. Já už si bohužel pamatuji jenom střípky, velký skleník, kde kvetl a krásně voněl citronovník, fíkovník se sladkými fíky, pařeniště, které jsme v chladných dnech zakrývali "okny" a rákosovými rohožemi, aby mladé rostlinky nezmrzly a naopak v horku proti slunci okna natírali vápnem, aby se nespálily. Před Vánocemi se u nás ve dvoře prodávaly vánoční stromky, vzpomínám na tu dobu s nostalgiií... Zahradník byl i jeden z maminčiných bratrů, staral se o zámecký park ve Slavkově, bohužel další pokračovatele rodinné tradice už nemáme... Já jsem si k zahradničení našla vztah až o dost později, přiznám se, že mě to dříve moc nebavilo, zvláště když jsme museli se sestrou okopávat skalku před naším domem, místo běhání po venku... A teď začínáme budovat naši vlastní zahradu, jde to pomalu, zatím spíš přemýšlíme a vymýšlíme a na prázdném pozemku se daří hlavně různým druhům plevele. Ale už i já mám svůj vlastní záhon levandule, zatím jsou to jenom malé rostlinky, které mi věnovala maminka, ale určitě časem z nich bude taky takový krásný záhon, jako má ona. Z nasušené levandule vznikly voňavé pytlíčky, dárečky, které snad potěší a v zimních měsících bude jejich vůně připomínat léto.

 
 

 
Přeji Vám všem krásné podzimní dny, Jahůdka

pondělí 19. srpna 2013

Jedna taška za druhou...

Po delší době jsem se vrátila k šití tašek, abych si to "ulehčila" šila jsem jich rovnou šest... Nejen tyto tašky budou v nabídce nově otevřeného kamenného obchodu, který bude prodávat "handmade" malosériovou tvorbu a se kterým mám možnost spolupracovat od začátku září, z toho důvodu jsem moji velkou zálibu povýšila na "zaměstnání" a stávám se tak "živnostnicí", drobnou:-) Dalším z důvodů bylo také to, že v mé původní profesi nemůžu již několik měsíců sehnat práci, i když mám dlouholetou praxi a rozeslala jsem spoustu životopisů, přece jenom věk mezi 45 a důchodem je pro většinu těchto oslovených firem možná jedním z hlavních důvodů zamítavé odpovědi... Ale já si tímto svým krokem konečně plním sen...


Děkuji Vám všem za přízeň a přeji krásný zbytek léta,
Jahůdka

středa 14. srpna 2013

Sada do postýlky je kompletní...

K dece "Ovečkovce" jsem šila nedávno mantynel a nakonec došlo i na kapsář. Vše už je na cestě k nové majitelce, bohužel nemám dětskou postýlku, abych to vše nafotila dohromady. Dřevěná postýlka, která sloužila několika generacím naší rodiny je někde dobře schovaná u někoho na půdě, že by u sestry?;-) Spala jsem v ní já, moje dcera a po několika letech i můj synovec a třeba poslouží někdy v budoucnu i mým vnoučatům a tak to třeba bude i s ušitou sadou, možná bude i pro další miminko:-)

 
 
 
 
Krásný den všem,
Jahůdka


čtvrtek 1. srpna 2013

Letní šití

Je to k neuvěření, že poslední příspěvek mám z 20.5.,  prostě ten čas nějak letí... I když jsem v šití nezahálela, přece jenom počasí láká ven, než sedět u šicího stroje a dívat se, jak je za oknem hezky... Proto teď níže můžete vidět krátké shrnutí předešlých dvou měsíců...

 
 
 Šatičky na křtiny
 
Ne, nedělám si z vás legraci, opravdu jsem šila šatičky na křtiny... Dlouho jsem tuto nabídku zvažovala, šatičky na křtiny pro dvouměsíční miminko, chlapečka. Možná někdy hrozně dávno jsem šila nějaké šatičky na panenky... Nakonec mi to přece jenom nedalo, člověk musí zkusit něco jiného, zvládnout další "metu" a teď, když už křtiny proběhly můžu s radostí napsat, že měly obrovský úspěch... Někoho možná překvapí jejich střih, ale jsou to tradiční šatičky, dlouhé, používané hlavně tedy na Západ od nás. Největší obavy jsem měla z krajky pošité korálky, byla zakoupena v Římě, ve specializovaném obchodě a její cena tomu odpovídala, když jsem do ní střihla, korálky byly všude. Podšila jsem jí bílým batistem, kupodivu mi to šlo krásně od ruky. Střih je z části vlastní a z části přímo zakoupený pro tuto příležitost, ručního šití na nich bylo ale dost.
 
 
 
Je to velikost 58, která odpovídá dvouměsíčnímu miminku, jeho míry jsem měla...

 
Nakonec, už jenom jako taková třešinka na dortu, k šatičkám z posledních zbytků krajky, jsem ušila čepičku...

 
Pro rodiče miminka to byl dárek a památka na tento významný den, teď už šatičky jsou uloženy a čekají na to, aby je v budoucnu mohlo jejich další miminko opět obléci...

Mantynel do postýlky
 
Nedávno našla novou majitelku dětská deka s polštářkem, kterou jsem před časem šila. Následně jsem dostala zprávu, zda by k ní nebylo možné ušít i mantynel do postýlky, ten jsem sice nikdy nešila, ale proč ne, tak vznikla souprava do postýlky, k dece a polštáři přibyl i mantynel, miminku se tak může zdát o ovečkách...


 
 
A tady pár fotek další dílek, některá už mají své majitele...
 



 



 
Přeji Vám krásné léto, Jahůdka